Rheinmetall po pádu o 45 %: Berlín potopil fregaty a trh pohřbívá zbrojního šampiona. Právem?

Ještě loni v září platil Rheinmetall $RHM.DE za nedotknutelnou hvězdu evropských burz. Akcie tehdy pokořila hranici 2 008 eur a firma, která před ruskou invazí na Ukrajinu stála na burze kolem čtyř miliard eur, atakovala tržní hodnotu 90 miliard. Düsseldorfský koncern mezitím skupoval loděnice, stavěl muniční továrny a jeho šéf Armin Papperger mluvil o "globálním obranném šampionovi".

O devět měsíců později je všechno jinak. Akcie uzavřela 3. července na 1 093,40 eura, tedy zhruba 45 % pod historickým maximem, a za posledních dvanáct měsíců ztrácí přibližně 33 %. Poslední ránu zasadil paradoxně největší zákazník: německá vláda koncem června zrušila program fregat F126, na kterém měl Rheinmetall po akvizici loděnic NVL vydělávat roky dopředu. Akcie během jediného dne odepsala téměř pětinu hodnoty, což byl podle agentury Bloomberg jeden z nejhorších obchodních dnů v novodobé historii firmy.

Přitom provozní čísla vyprávějí úplně jiný příběh. Zásobník zakázek dosáhl rekordních 73 miliard eur, marže rostou už pátý rok v řadě a vedení potvrzuje výhled, podle kterého letos tržby vyskočí o 40 až 45 %. Co tedy Rheinmetall dnes vlastně je: přehřátá akcie, která se konečně vrací na zem, nebo zdravá firma, kterou trh trestá za jednu zrušenou zakázku?

Od automobilových dílů ke globálnímu zbrojaři

Abychom pochopili propad posledních měsíců, musíme se vrátit o pár let zpět. Ještě v roce 2021 byl Rheinmetall napůl automobilový dodavatel: civilní divize vyráběla pístové systémy a čerpadla pro spalovací motory a zbrojní byznys se o pozornost investorů musel dělit s upadajícím autoprůmyslem. Tržby činily 5,7 miliardy eur a provozní marže 10,5 %.

Pak přišel únor 2022 a s ním "Zeitenwende", historický obrat německé bezpečnostní politiky. Kancléřem ohlášený zvláštní fond pro Bundeswehr ve výši 100 miliard eur a následné zvyšování obranných rozpočtů napříč NATO udělaly z Rheinmetallu největšího vítěze evropského přezbrojování. Firma pod vedením Armina Pappergera, který ji řídí od roku 2013, rozjela agresivní expanzi: nové muniční továrny v Německu, na Ukrajině i v Litvě, akvizice španělské muniční skupiny Expal, americké Loc Performance a softwarové firmy blackned.

Vyvrcholením byla strategická přestavba let 2025 a 2026. Rheinmetall oznámil odchod z civilního byznysu, který je nyní na prodej a ve výkazech figuruje jako ukončovaná činnost. A v březnu 2026 dokončil převzetí vojenské části loďařské skupiny Lürssen, firmy NVL, se čtyřmi severoněmeckými loděnicemi a zhruba 2 100 zaměstnanci. Kupní cenu strany nezveřejnily. Vznikl tak koncern pokrývající pozemní techniku, munici, protivzdušnou obranu, digitalizaci armád a nově i válečné lodě. Právě námořní sázka se ale měla stát zdrojem největšího zklamání.